O pasení

Jelikož je appenzell i pes honácký a ovčácký, rozhodli jsem se vyzkoušet pasení. Nejprve jsme se jeli podívat k jalovicím. Pustili jsme Daru se dvěma borderkami k celkem velkému stádu. Nejprve se držela dál, viděla skot podruhé, ale velmi intenzivně štěkala. Pak začala částečně běhat okolo a rostlo jí sebevědomí, přibližovala se blíž, ale kousat nechtěla. Přece jenom jsou jalovice dost velké. Původní plán, že bude dělat to, co borderky, nevyšel, protože si jich vůbec nevšímala. Od té doby jsme podruhé u jalovic nebyli, ale když jedeme okolo pastvin, načichává a je na ní vidět zájem. U oveček jsme byli dvakrát. Poprvé jsme ji pustili na volno, celé stádo rozehnala, jedna ovce skončila za plotem, druhá na střeše chlíva. Rozdíl v chování byl velký. Ovcí se vůbec nebála, chtěla je i kousat a ohromně ji po této zkušenosti krátkodobě vzrostlo sebevědomí. Pak jsem se rozhodla, že ji přihlásím na zkoušku vloh.

Ukázka ze ZVOPek

Zuzka a Artík

Zkouška: 5 ovcí bylo v košáru (ohrada zhruba 4x4 metry) a úkolem psa je běhat okolo a mít zájem o ovce. Musí se snažit shánět je dohromady. Darince se ze začátku moc běhat nechtělo, protože ovce byly na místě a navíc za ohradou, párkrát i čmuchala myši a ovcí si nevšímala, ale pak jsem vlezla do košáru já a ovce honila dokola a to už Daru zajímalo. Běhala okolo, štěkala a pak byla tak rozparáděná, že chtěla ovečky i kousat. U borderek se občas i ovce vypustily ven, a pásly je na volno, ale u divočejších psů se ovce nepouštěly a i tak jsme zkoušku splnili. Měli jsme velké štěstí na rozhodčí, protože někteří prý neberou v úvahu plemeno a pokud pes nepase podle vzoru borderek, tak jim zkoušku nedají.